Chybějící roky v evidenci stojí víc, než se zdá
Většina lidí se na svou evidenci u ČSSZ podívá poprvé pár měsíců před odchodem do důchodu. To je pozdě: doložit dvacet let starou práci trvá měsíce a někdy to nejde vůbec. A chybějící rok přitom neubere jen jednou — ubere dvakrát.
Proč se ubírá dvakrát
Váš důchod stojí na dvou číslech. První je doba pojištění, tedy počet celých let, které vám ČSSZ započítá; každý rok znamená 1,495 % výpočtového základu (údaj pro důchody přiznané v roce 2026). Druhé je průměrný výdělek — součet vašich přepočtených výdělků vydělený počtem dnů celého rozhodného období.
Nedoložený rok chybí v obou. V době pojištění prostě není. A do průměru se započítá jako nula v čitateli, ale 365 dnů ve jmenovateli — takže vám sníží i průměr za všechny ostatní roky, které doložené máte.
Příklad — Hana
Hana se narodila v roce 1961, pracovala od roku 1985 a důchod si nechává přiznat v roce 2026. Má tedy 41 let doby pojištění a její průměrný přepočtený výdělek vychází přesně na 40 000 Kč měsíčně. Zaměstnavatel, u kterého byla v letech 1991 až 1993, ale zanikl a evidenční listy za ni neodeslal: v evidenci ČSSZ jí ty tři roky chybí.
Rozhodné období, ze kterého se průměr počítá, je u ní čtyřicet let — 1986 až 2025. Tři chybějící roky jsou z něj tři čtyřicetiny, tedy 7,5 %; přesně o tolik jí průměr spadne, ze 40 000 Kč na 37 000 Kč.
| Stav evidence | Doba pojištění | Průměrný výdělek | Výpočtový základ | Důchod |
|---|---|---|---|---|
| všechno doložené | 41 let | 40 000 Kč | 26 129 Kč | 20 916 Kč |
| 1991–1993 chybí | 38 let | 37 000 Kč | 25 349 Kč | 19 301 Kč |
Ten rozdíl 1 615 Kč měsíčně se skládá ze dvou částí:
| Příčina | Kolik to dělá |
|---|---|
| ztráta tří let doby pojištění (41 → 38 let) | 1 172 Kč |
| zředění průměru o tři prázdné roky (40 000 → 37 000 Kč) | 443 Kč |
| celkem měsíčně | 1 615 Kč |
První řádek je to, o co by Hana přišla, kdyby jí ubyly jen ty tři roky a průměr zůstal na 40 000 Kč. Druhý je to, co k tomu přidá zředěný průměr — a ten se propíše i do všech ostatních let, která doložená má.
Tři nedoložené roky stojí Hanu 1 615 Kč měsíčně, tedy 19 380 Kč ročně. Za dvacet let pobírání důchodu je to 387 600 Kč. Přitom v obou případech odpracovala úplně totéž; liší se jen tím, co o tom má ČSSZ napsáno.
Když se výdělek dohledat nedá, dohledejte aspoň dobu
Někdy se povede doložit, že jste tam pracovali, ale ne kolik jste vydělávali. Není to prohra, právě naopak: takové období se hodnotí jako vyloučená doba — a ta se ze jmenovatele vyškrtne, takže vám průměr neředí. Doba pojištění se přitom počítá celá. ČSSZ to sama uvádí jako pravidlo: nepodaří-li se výdělky došetřit ani okresní správě, hodnotí se ta doba jako vyloučená, aby průměrný příjem nerozmělnila.
U Hany by to znamenalo 41 let zpátky a ze jmenovatele by zmizelo 1 096 dnů, které ty tři roky zabíraly. Průměrný výdělek jí vyjde na 40 001 Kč, důchod na 20 916 Kč — tedy na korunu totéž jako s doloženými výdělky. Doložit samotnou dobu jí vrátí celých 1 615 Kč měsíčně.
Že to vyjde přesně nastejno, je Hanina zvláštnost: vydělávala celý život zhruba stejně. Byly-li ty roky nadprůměrné, budete na vyloučené době o něco hůř než s doklady o výdělku; byly-li podprůměrné, dokonce líp. V každém případě je to nesrovnatelně lepší než díra.
Nejhorší případ: chybějící roky vezmou i nárok
Hana o důchod nepřišla — 38 let jí na nárok stačí. Kdo je ale blíž hranici, může si nedoloženými roky sebrat nárok jako takový. Na řádný starobní důchod je potřeba 35 let doby pojištění (nebo 30 let bez náhradních dob), a to je podmínka, ne doporučení: bez ní důchodový věk přijde a důchod nepřijde.
Kdo na 35 let nedosáhne, musí čekat, až mu doba doroste — nebo až na věk o dva roky vyšší, než je důchodový věk muže stejného data narození, kdy stačí 20 let. Dva roky bez důchodu a bez práce jsou přitom dražší než všechny propočty výš dohromady.
A stejná past číhá o kus dál: na předčasný důchod je potřeba 40 let.
Jak se do své evidence podívat
- Informativní důchodová aplikace na ePortálu ČSSZ. Po přihlášení (bankovní identita, datová schránka…) si stáhnete PDF se všemi dobami, které o vás ČSSZ eviduje, a s odhadem důchodu.
- Informativní osobní list důchodového pojištění, když chcete papír. ČSSZ ho na požádání pošle.
- Projděte to rok po roce. Hledáte mezery: období, kdy jste pracovali, ale v přehledu nic není. Typicky to jsou 90. léta, zaniklí zaměstnavatelé, brigády, podnikání a doby v cizině.
Čím se chybějící doba dokládá
Kolik toho bude potřeba, závisí na tom, kdy jste tam pracovali. U doby do konce roku 1985 stačí zpravidla doložit samotné zaměstnání — pracovní smlouva a zápočtový list. Od roku 1986 se ale kromě zaměstnání dokládají i výdělky, tedy mzdové listy nebo výplatní pásky; u roku 1993 a mladších pomůže i potvrzení zdravotní pojišťovny. Hanina díra padne přesně do té druhé skupiny.
- evidenční list důchodového pojištění od zaměstnavatele — nejlepší doklad, protože obsahuje i výdělky;
- pracovní smlouva, zápočtový list, mzdový list, výplatní pásky;
- potvrzení školy u studia, vojenská knížka u vojny;
- svědecké prohlášení dvou svědků — když opravdu nic jiného není. ČSSZ ho posuzuje, ale bez dokladu o výdělku z toho bývá právě ta vyloučená doba.
Zanikl-li zaměstnavatel, doklady mají zpravidla oblastní archivy nebo právní nástupce. Jeden dopis do archivu je jediná práce, kterou to obvykle dá — jen ji nemá smysl nechávat na měsíc před žádostí.
Pravidla, o která tu jde: osobní vyměřovací základ a jeho jmenovatel (§ 16 odst. 1), vyloučené doby včetně té, u které nelze zjistit výši výdělků (§ 16 odst. 4), rozhodné období a jeho začátek v roce 1986 (§ 18 odst. 1 a 4), výpočtový základ a redukční hranice (§ 15), základní výměra (§ 33 odst. 1), sazba za rok doby pojištění (§ 34 odst. 1), podmínky nároku na starobní důchod (§ 29) a 40 let potřebných na předčasný důchod (§ 31 odst. 1) — vše zákon č. 155/1995 Sb. Propočet je spočítaný týmiž funkcemi, kterými počítá kalkulačka na tomhle webu, a je v cenách roku 2026: průměrná mzda se v něm nemění, aby byl vidět jen účinek chybějící evidence.
