Přesluhuji: nebrat důchod, nebo si nechat vyplácet půlku?
Když vám vznikne nárok na důchod a vy chcete ještě pracovat, máte dvě možnosti — a málokdo ví o té druhé. Buď si důchod nenecháte vyplácet vůbec a výměra vám poroste rychle, nebo si necháte vyplácet polovinu a poroste pomaleji.
Cesta první: nebrat nic
Klasika. Nárok vám vznikl, ale žádost nepodáte a dál pracujete. Za každých celých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti se vám procentní výměra zvýší o 1,5 % výpočtového základu, tedy asi 6 % za rok. Je to nejrychlejší růst, jaký zákon nabízí.
Jednak celou tu dobu nedostáváte nic. Jednak se výše důchodu počítá až podle podmínek v pozdějším roce.
Cesta druhá: brát polovinu a pracovat
Zákon dovoluje nechat si po vzniku nároku vyplácet polovinu důchodu a k tomu dál vydělávat. Tím je ale důchod přiznaný — a to má dva důsledky, které stojí proti sobě:
- Výměra roste polovičním tempem. Místo 1,5 % za každých 90 dnů je to 1,5 % za každých 180 dnů. A zbytek kratší než blok 90 dnů se nepřipočte ani k době pojištění (což je rozdíl oproti první cestě).
- Parametry výpočtu vám zamrznou k tomu dřívějšímu roku. Sazba za rok pojištění, procento první redukční hranice i rozhodné období zůstanou takové, jaké byly ke dni přiznání. Zatímco odložený důchod se bude počítat podle pravidel pozdějšího roku, tenhle si podrží ta dnešní.
A k tomu vám samozřejmě celou dobu chodí ta polovina. Podmínkou je, že opravdu vykonáváte výdělečnou činnost — pro toho, kdo přestal pracovat, tahle cesta neexistuje.
Příklad — Eva
Evě vznikne nárok 1. března 2027. Má 43 let doby pojištění a přepočtený průměrný výdělek 46 000 Kč. Chce pracovat ještě dva roky, do 1. března 2029. Porovnejme tři možnosti:
| Rozhodnutí | Výpočtový základ | Přírůstek | Důchod od 2029 |
|---|---|---|---|
| odejde hned v roce 2027 | 27 474 Kč | — | 22 503 Kč |
| pracuje 2 roky, důchod nebere | 27 043 Kč | 8 bloků = +12 % | 25 356 Kč |
| pracuje 2 roky, bere půlku | 27 474 Kč | 4 bloky = +6 % | 24 152 Kč |
Poloviční cesta tedy roste o polovinu pomaleji, ale část toho rozdílu si vezme zpátky zmrazeným základem. A hlavně: Eva mezitím dva roky pobírala zhruba 11 250 Kč měsíčně, což je asi 270 000 Kč.
Odložená cesta dá o 1 204 Kč měsíčně víc. Poloviční cesta dá 270 000 Kč hned. Ten měsíční náskok potřebuje zhruba devatenáct let, aby vyplacenou půlku dohnal.
Kdy se vyplatí která
Poloviční výplata se hodí spíš tomu, kdo
- peníze potřebuje teď (splátka, náklady na péči, přechod na částečný úvazek);
- odkládá odchod o hodně let, takže by mu případné zhoršování parametrů ukrojilo víc;
- si není jistý zdravím — vyplacené peníze má jisté, budoucí výměru ne.
Nebrat důchod se naopak vyplatí tomu, kdo
- peníze teď nepotřebuje a chce co nejvyšší doživotní výměru;
- pracuje jen krátce po vzniku nároku — na 180denní blok by nemusel dosáhnout, kdežto na 90denní ano;
- počítá s dlouhým dožitím, protože pak se ten pomalejší růst vyplatí.
Pravidla, o která tu jde: výplata poloviny důchodu při výdělečné činnosti (§ 37 odst. 1), zvýšení za tu práci polovičním tempem — 1,5 % za každých 180 dnů (§ 34 odst. 4) proti 1,5 % za každých 90 dnů u odložené cesty (§ 34 odst. 3), sazba za rok doby pojištění (§ 34 odst. 1), procento první redukční hranice (§ 15 odst. 3), rozhodné období (§ 18 odst. 1), základní výměra (§ 33 odst. 1) a valorizace vyplácených výměr (§ 67) — vše zákon č. 155/1995 Sb. Propočet je spočítaný týmiž funkcemi, kterými počítá kalkulačka na tomhle webu, a je v cenách roku 2026: průměrná mzda se v něm nemění, aby byl vidět jen účinek toho pravidla, o kterém článek je.
