Prosinec, nebo leden? Pár dnů, které rozhodnou o tisících
Když se blíží důchodový věk, vypadá volba data jako formalita. Jenže den, kterým si necháte důchod přiznat, není jen administrativní detail.
Nejdřív dvě data, která se pletou
Den podání žádosti je den, kdy přijdete na okresní správu sociálního zabezpečení. Den přiznání důchodu je den, od kterého vám důchod náleží — a ten si vybíráte vy. Nemusí to být týž den; podle ČSSZ jde žádost podat nejdřív čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání, později kdykoli.
Ve výpočtu figuruje jen to druhé datum. Na den přiznání se zafixuje sazba za rok pojištění, procento první redukční hranice i to, do kterého roku sahá rozhodné období, ze kterého se počítá váš průměrný výdělek. Právě proto stojí za to o něm chvíli přemýšlet.
Proč zrovna přelom roku
První den v roce se mění několik věcí naráz — a nejdou všechny stejným směrem. Většina hraje proti vám, poslední bod pro vás:
- Sazba za rok pojištění a procento první redukční hranice klesají, obojí každý leden podle rozvrhu, který má zákon vypsaný dopředu: sazba o pět tisícin (1,495 % výpočtového základu v roce 2026, 1,490 % v roce 2027 a tak dál až na 1,45 % po roce 2034) a procento o celý bod (99 % v roce 2026, 98 % v roce 2027, později až 90 %).
- Rozhodné období se prodlouží o další rok. Když je v něm výdělek nižší než váš dosavadní průměr, průměr se tím ředí.
- Koeficienty, kterými se přepočítávají výdělky, stanoví vláda nařízením na každý rok zvlášť — a ty hýbou vším ostatním. Vaše dřívější výdělky se jimi přepočítají na dnešní úroveň mezd, takže váš průměr povyroste. Z průměrné mzdy se pak odvozuje pevná část důchodu, kterou dostává každý stejnou (v roce 2026 je to 4 900 Kč), a obě redukční hranice (ta první je v roce 2026 21 546 Kč). Vyšší hranice znamená, že se vám větší kus výdělku počítá plnou vahou místo čtvrtinovou. Tenhle bod jako jediný hraje pro vás.
Proto se výhodnost toho, jestli počkat na příští rok, nedá rozhodnout od stolu: první bod táhne důchody dolů, třetí nahoru, a která strana převáží, závisí na tom, o kolik zrovna vyroste průměrná mzda — což se dopředu neví. Dále také závisí na tom, jestli vaše současná mzda je vyšší nebo nižší než (přepočtená) průměrná mzda za celý život. Tyto složité interakce jsou jedním z důvodů, proč na velké množství případů zjednodušené kalkulačky na výpočet důchodů nefungují.
Rok pojištění je 365 dnů. Ani o den míň
A ještě jedna věc, na kterou se snadno naletí: sazba se násobí počtem celých let. Zákon si celý rok definuje jako 365 kalendářních dnů — 364 dnů tedy není rok a nepřinese nic. Právě tady vzniká ta situace, kdy pár dnů práce navíc udělá v důchodu skokový rozdíl.
Příklad — Petr
Petr dosáhne důchodového věku 15. listopadu 2026. K tomu dni má odpracováno 43 let a 340 dnů. Jeho přepočtený průměrný výdělek je 42 000 Kč měsíčně, což po redukci dává výpočtový základ 26 649 Kč (v roce 2026) nebo 26 434 Kč (v roce 2027).
Zvažuje tři termíny:
| Den přiznání | Celých let | Sazba × roky | Důchod |
|---|---|---|---|
| 15. 11. 2026 — hned | 43 | 64,285 % | 22 032 Kč |
| 10. 12. 2026 — o 25 dnů později | 44 | 65,780 % | 22 430 Kč |
| 15. 1. 2027 — o měsíc později | 44 | 65,560 % | 22 231 Kč |
První skok je čistá matematika celých let. Petrovi chybělo do čtyřiačtyřicátého roku 25 dnů (365 − 340). Když je odpracuje, přibude mu celý rok — a s ním 1,495 % z výpočtového základu.
Druhý skok jde opačným směrem. V lednu má Petr pořád jen 44 let, protože dalších 36 odpracovaných dnů na 90denní blok nestačí a na další celý rok taky ne. Ty dny mu tedy nepřinesou nic — zato se jeho důchod počítá už podle horší sazby roku 2027 a podle 98 % místo 99 %.
Pětadvacet dnů práce navíc: +398 Kč měsíčně, tedy 4 776 Kč ročně. Měsíc čekání navrch: −199 Kč měsíčně. Obojí platí po celou dobu, co bude Petr důchod pobírat — den přiznání se už nepřepočítává.
Jak si termín vybrat, aniž byste tipovali
- Zjistěte si přesný den vzniku nároku. Váže se na den narození, takže padne doprostřed měsíce, ne na prvního.
- Spočítejte si, kolik dnů vám chybí do celého roku. Doba pojištění z výpisu ČSSZ je v letech a dnech; zbytek do 365 je přesně ta doba, o kterou má smysl práci protáhnout.
- Odečtěte si devadesátidenní bloky od dne vzniku nároku. Zvýšení přichází po celých blocích, takže odejít o pár dnů před koncem bloku znamená darovat ty dny.
- Porovnejte prosinec s lednem. Pokud vám termín vychází na přelom roku, spočítejte si obě varianty. Rozdíl bývá v řádu stokorun měsíčně — a je trvalý.
Pravidla, o která tu jde: sazba za rok doby pojištění a její rozvrh (§ 34 odst. 1), rok jako 365 dnů a zvýšení za práci po vzniku nároku (§ 34 odst. 3), procento první redukční hranice (§ 15 odst. 3), redukční hranice a průměrná mzda (§ 15 odst. 4 a 5), rozhodné období (§ 18 odst. 1), základní výměra (§ 33 odst. 1) a den vzniku nároku (§ 29) — vše zákon č. 155/1995 Sb. Propočet je spočítaný týmiž funkcemi, kterými počítá kalkulačka na tomhle webu, a je v cenách roku 2026: průměrná mzda se v něm nemění, aby byl vidět jen účinek toho pravidla, o kterém článek je.
