Změny od roku 2026
Od ledna 2026 došlo ke změně, která ovlivní důchody na dlouhou dobu dopředu: každý leden až do roku 2035 se pokaždé poníží příslušné koeficienty pro výpočet důchodu.
Budou se měnit dvě čísla ve vzorci
Váš důchod se skládá ze dvou částí. Základní výměra je pro všechny stejná a je to 10 % průměrné mzdy — v roce 2026 tedy 4 900 Kč. Procentní výměra je ta vaše: spočítá se jako počet celých odpracovaných let krát sazba, a to celé z takzvaného výpočtového základu.
A právě do těch dvou čísel reforma sáhla.
1. Sazba za rok pojištění klesá o pět tisícin ročně
Do konce roku 2025 dostával každý za rok pojištění 1,5 % výpočtového základu. Od roku 2026 je to 1,495 %, v roce 2027 to bude 1,490 % a tak dál až na 1,45 % u důchodů přiznaných po roce 2034. Rozhoduje přitom rok, ve kterém si necháte důchod přiznat — ne rok, kdy jste ty roky odpracovali.
2. Z první redukční hranice se počítá méně
Výpočtový základ nevzniká z vašeho průměrného výdělku přímo. Průměr se nejdřív „zredukuje“: z částky do první redukční hranice (v roce 2026 je to 21 546 Kč měsíčně) se dosud počítalo 100 %, z částky nad ní jen 26 %, a nad druhou hranicí už nic.
Od roku 2026 se to první procento snižuje — 99 % v roce 2026, 98 % v roce 2027, a takhle o bod ročně až na 90 % po roce 2034. Tahle změna dopadá na všechny stejnou částkou, protože se týká pásma, které má každý plné.
3. Nejnižší důchod je pětina průměrné mzdy
Třetí změna míří opačným směrem. Procentní výměra nesmí být nižší než základní výměra, takže nejnižší starobní důchod dělá dvakrát 4 900, tedy 9 800 Kč měsíčně. Kdo má krátkou dobu pojištění nebo nízké výdělky, dostane tuhle spodní mez; a platí i pro předčasný důchod, takže srážka za předčasnost pod ni už nemůže sestoupit.
Kolik to dělá u konkrétního člověka
Příklad — Marie
Marii je 63 let, pracovala celý život a má 44 celých let doby pojištění. Její přepočtený průměrný výdělek — v zákoně osobní vyměřovací základ — vychází na 45 000 Kč měsíčně.
Nejdřív redukce. Do první hranice (21 546 Kč) se počítá procento, které se každý rok mění; ze zbytku (45 000 − 21 546 = 23 454 Kč) vždycky 26 %:
| Rok přiznání | Z první hranice | Ze zbytku | Výpočtový základ |
|---|---|---|---|
| 2025 (100 %) | 21 546 Kč | 6 098 Kč | 27 645 Kč |
| 2026 (99 %) | 21 331 Kč | 6 098 Kč | 27 429 Kč |
| 2035 (90 %) | 19 391 Kč | 6 098 Kč | 25 490 Kč |
Teď stačí vynásobit. Marie má 44 let, takže se sazba čtyřiačtyřicetkrát sečte — v roce 2026 to je 44 × 1,495 % = 65,78 % výpočtového základu. A nakonec se přičte základní výměra 4 900 Kč:
| Rok přiznání | Sazba × 44 let | Procentní výměra | Důchod celkem |
|---|---|---|---|
| 2025 | 66,00 % | 18 246 Kč | 23 146 Kč |
| 2026 | 65,78 % | 18 043 Kč | 22 943 Kč |
| 2035 | 63,80 % | 16 263 Kč | 21 163 Kč |
Rok 2026 proti roku 2025: o 203 Kč měsíčně méně. Kdyby Marie s týmiž čísly odcházela až v roce 2035, byl by to rozdíl 1 983 Kč měsíčně, tedy 23 796 Kč za rok — a to napořád, protože sazba i redukční procento se zafixují dnem přiznání.
V tabulce záměrně nerostou mzdy. Ve skutečnosti průměrná mzda poroste a s ní i základní výměra a obě redukční hranice, takže důchody v korunách klesat nebudou. Tabulka ukazuje něco jiného a přesnějšího: kolik z vašeho důchodu ukrojí sama ta změna pravidel, kdyby všechno ostatní zůstalo, jak je.
Znamená to, že se má spěchat?
To je závěr, ke kterému se skoro každý dostane sám — a je špatný. Roční zhoršení parametrů je totiž řádově menší než to, co člověk získá, když po vzniku nároku ještě rok pracuje a důchod si zatím nenechá vyplácet: za každých 90 odpracovaných dnů se procentní výměra zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu, tedy asi 6 % za rok.
Příklad — Marie podruhé
Marii vznikne nárok 1. června 2026. Má na výběr: nechat si důchod přiznat hned, nebo pracovat ještě rok a říct si o něj 1. června 2027.
| Rozhodnutí | Co se změní | Důchod |
|---|---|---|
| přiznat 1. 6. 2026 | — | 22 943 Kč |
| pracovat rok, přiznat 1. 6. 2027 | horší sazba, ale 4 bloky po 90 dnech = +6 % | 24 375 Kč |
O 1 432 Kč měsíčně víc, přestože ji ten rok stál horší sazbu i horší redukční procento. Bonus za odpracovaný rok je zhruba 1 633 Kč měsíčně, zhoršení parametrů asi 200 Kč — osmkrát méně.
Co si z toho odnést
- Rozhoduje rok přiznání, ne rok, kdy jste pracovali. Přesun přes Nový rok mění vzorec.
- Zhoršení je trvalé: sazba a redukční procento se dnem přiznání zafixují a už se nezmění.
- Přesto se nevyplatí spěchat jen kvůli tomu. Práce po vzniku nároku vynese násobně víc, než kolik ubere posun o rok.
- Kdo má aspoň 45 let pojištění a chystá se do předčasného důchodu, má od roku 2026 poloviční srážku — má to ale háček, který rozebírám v samostatném článku.
Pravidla, o která tu jde: sazba za rok doby pojištění a její rozvrh do roku 2034 (§ 34 odst. 1), procento první redukční hranice a jeho rozvrh (§ 15 odst. 3), redukční hranice jako podíl průměrné mzdy (§ 15 odst. 4), základní výměra (§ 33 odst. 1), nejnižší procentní výměra (§ 33 odst. 2 věta třetí), zvýšení za práci po vzniku nároku (§ 34 odst. 3) a rozhodné období (§ 18 odst. 1) — vše zákon č. 155/1995 Sb. Propočet je spočítaný týmiž funkcemi, kterými počítá kalkulačka na tomhle webu, a je v cenách roku 2026: průměrná mzda se v něm nemění, aby byl vidět jen účinek toho pravidla, o kterém článek je.
