Dvojnásobná mzda, o čtvrtinu vyšší důchod
Když vydělávám dvakrát tolik, dostanu také dvakrát vyšší důchod? Určitě ne: z důvodu solidarity se vyšší výdělky přerozdělují, a tak je to celé malinko složitější. Podíváme se na to.
Jak to funguje
Ve skutečnosti se při výpočtu výše důchodu váš přepočtený průměrný výdělek (tzv. osobní vyměřovací základ) rozdělí do tří pásem a z každého se do důchodu počítá jiný podíl:
- ze základu do 21 546 Kč měsíčně se započítává 99 %;
- ze základu od 21 546 do 195 868 Kč se už započítává jen 26 %;
- nad 195 868 Kč se už nic nezapočítává.
Ta první hranice je 44 % průměrné mzdy, druhá 400 % — obě se tedy každý rok posouvají s průměrnou mzdou. Dále procento v prvním pásmu klesá každý leden o jeden bod z 99 % v roce 2026 až na 90 % po roce 2034.
Příklad — Marie a Pavel
Marie i Pavel odpracovali 44 let a oba odcházejí do důchodu v roce 2026. Marie měla celou kariéru přepočtený průměrný výdělek (osobní vyměřovací základ) 30 000 Kč, Pavel 60 000 Kč — tedy přesně dvojnásobek.
| Marie | Pavel | |
|---|---|---|
| Přepočtený průměrný výdělek | 30 000 Kč | 60 000 Kč |
| Z toho v prvním pásmu (99 %) | 21 331 Kč | 21 331 Kč |
| Z toho ve druhém pásmu (26 %) | 2 198 Kč | 9 998 Kč |
| Výpočtový základ | 23 529 Kč | 31 329 Kč |
| Důchod měsíčně | 20 378 Kč | 25 509 Kč |
| Kolik z výdělku důchod nahradí | 68 % | 43 % |
Dvojnásobná mzda, ale důchod vyšší jen o 25 % — o 5 131 Kč měsíčně, 61 572 Kč ročně. Pavel odvedl na pojistném dvakrát tolik co Marie; v důchodu z toho má o čtvrtinu víc.
Kolik je vlastně tisícovka výdělku na důchodu?
Za každou tisícovku, o kterou máte vyšší průměr celé kariéry, dostanete při 44 letech pojištění:
| Kde ta tisícovka leží | Přidá na důchodu |
|---|---|
| pod 21 546 Kč | 651 Kč měsíčně |
| mezi 21 546 a 195 868 Kč | 171 Kč měsíčně |
| nad 195 868 Kč | 0 Kč |
Tisícovka pod hranicí je tedy skoro čtyřikrát cennější než tisícovka nad ní. A protože průměrná mzda v roce 2026 je 48 967 Kč, leží většina výdělku běžného zaměstnance právě v tom slabším pásmu.
Neplyne z toho, že se nevyplatí vydělávat. Plyne z toho něco jiného: honit posledních pár let vyšší mzdu je na důchodu ta nejslabší páka, jakou máte. Rok práce navíc, správně zvolený termín odchodu nebo doložený chybějící rok v evidenci s vaším důchodem pohnou mnohem víc — a stojí méně úsilí.
Co s tím tedy dělat
- Nepočítejte důchod jako podíl z poslední mzdy. Ten podíl klesá s výškou výdělku: u 30 000 Kč je 68 %, u 60 000 Kč už jen 43 %, u 120 000 Kč necelých 30 %.
- Čím vyšší výdělek, tím víc se vyplatí řešit termín. Zvýšení za práci po vzniku nároku je procento z výpočtového základu — a ten máte vysoký. Šest procent z 31 329 Kč je skoro dvě tisícovky měsíčně za rok práce.
- Zkontrolujte si evidenci. U vysokých výdělků bolí chybějící rok dvakrát tolik, protože ředí vyšší průměr.
- Počítejte s tím při spoření. Kdo má náhradový poměr 43 %, potřebuje z vlastních zdrojů pokrýt mnohem větší díru než ten, komu důchod nahradí 68 % výdělku.
Pravidla, o která tu jde: výpočtový základ a jeho tři pásma (§ 15 odst. 1 až 3), redukční hranice jako 44 % a 400 % průměrné mzdy (§ 15 odst. 4), sazba za rok doby pojištění (§ 34 odst. 1), osobní vyměřovací základ (§ 16) a základní výměra (§ 33 odst. 1) — vše zákon č. 155/1995 Sb. Propočet je spočítaný týmiž funkcemi, kterými počítá kalkulačka na tomhle webu, a je v cenách roku 2026: průměrná mzda se v něm nemění, aby byl vidět jen účinek toho pravidla, o kterém článek je.
